FOTOGALERIE

Na občasnou otázku, kde že se ta naše fotogalerie na webu nachází, odpovídáme, že samozřejmě v sekci ŽIJEME – kde jinde? Není schována záměrně, její umístění souvisí s myšlenkou našeho webu…

Farnost Orlová, to totiž není jen kostel a nedělní mše svatá. Rádi bychom naše farní společenství i církev představili se vším, co k nim patří: liturgie a slavení, martyrie – učení a svědectví, diakonie – pomoc a koinonie - společenství. Zkráceně tedy:

UČÍME – POMÁHÁME – SLAVÍME – ŽIJEME.

K tomu jsme ještě dodali kontakty a jiné informace O NÁS, tj. o lidech, a O KOSTELE, tj. o ”kamenech”.

Že se nám tou snahou o vysvětlení smyslu církve podaří ukrýt fotogalerii, jsme zprvu netušili. Věříme však v důvtip čtenáře, který určitě nechce mít vše naservírováno, který nerad konzumuje bez prožitku vzrušení z pátrání…

 

2017

Ale ano, i letos to žilo, jen času je ještě méně než loni… Stále ze stejných důvodů…

  • 2017-12-03 Městské Zahájení adventního času s našimi věnci a požehnáním
  • 2017-12-02 Adventní duchovní obnova s P. Zdenko Vavro
  • 2017-12-01 Výroba adventních věnců
  • 2017-11-       Rozloučení s p. Popkovou
  • 2017-11-10 Rozloučení s p. Džurinovou

2016

  • 2016-10-30 Slavnost 110. výročí posvěcení kostela a 550 let presbytáře
  • 2016-10-29 Duchovní obnova s P. Kavecem
  • 2016-06-12 První svaté přijímání dětí
  • 2016-06-10 Noc kostelů
  • 2016-05-28 Národní pouť do Krakova – Lagiewnika
  • Půst, Velikonoce a výzdoba kostela
  • 2016-03-23 Celonárodní čtení Bible
  • 2016-03-17 Nikodémova noc
  • 2016-02-27 Postní duchovní obnova - P. Bogdan Stepien
  • 2016-01-01 až 14 Tříkrálová sbírka 2016

2015

2014

2013

2013-06-01 – Mariánské putování aneb od Panny Marie Orlovské k Panně Marii Frýdecké

V cíli cestyV sobotu 1. června jsme se ve čtyřech vydali na pěší pouť za Pannou Marií a ona nás celou cestu provázela. Zpočátku sice pršelo, ale není snad déšť Boží požehnání? Z kraje cesty jsme si přečetli úryvek z Lukášova evangelia, 24. kapitoly o učednících jdoucích zklamaně po smrti Ježíše z Jeruzaléma do Emauz. Cestou se k nim přidá Ježíš, ale oni ho nepoznají. Je jim s ním tak dobře, že ho prosí, aby s nimi zůstal a přenocoval. Teprve když u večeře vzal Ježíš do rukou chléb a lámal ho, teprve tehdy se jim oči otevřou… Vydali jsme se tedy na cestu. Přes lazecko-šumbarský les Holotovec a kolem nádraží jsme došli do havířovského kostela sv. Anny, matky Panny Marie. Vešli jsme dovnitř. Kněz právě lámal chléb a pronášel stejná slova jako před dvěma tisíci léty Ježíš… Vstoupili jsme ve chvíli proměnění chleba ve skutečné tělo Pána Ježíše. Byl mezi námi. Stejně blízko jako kdysi emauzským poutníkům… Vaše srdce ať se nechvěje a neděsí! Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. (srov. Jan 14,27) Procházeli jsme havířovskými meandry řeky Lučiny a teprve až na bludovickém kopci přestalo pršet. Cesta pokračovala kolem kostela sv. Markéty v Horních Bludovicích. Před vchodem byla socha Panny Marie Fatimské a nad dveřmi obraz Panny Marie hostýnské. Stále nás doprovází. Po cestě bylo hodně statků s nejrůznějšími zvířátky, bylo to jako procházka ZOO, jako cesta rájem. Potkali jsme kravičky, oslíky, koně, pejsky, husy, kačky, ovečky, dokonce i lamu! Vede naše cesta snad až do ráje?? Přišli jsme k žermanické přehradě a dále pokračovali do Bruzovic ke kostelu sv. Stanislava. Na jednom hrobě místního hřbitova vytesali nápis: „Zde je náš domov.“ My tedy upřímně doufáme, že jako po dnešním dešti vysvitlo slunce, bude náš domov přece jen v nebi! Přečetli jsme si další čtení, tentokrát z druhé kapitoly evangelia svatého Jana, o Ježíšově prvním zázraku – proměnění vody ve víno na svatbě v Káni Galilejské, o zázraku, kterým chtěl Ježíš lidem vrátit radost. Pak už jsme se dostali na okraj Frýdku. V restauraci U mámy, kde chtěli chvíli odpočinout, probíhala právě svatba – zrovna jako v Káni Galilejské! Není to zvláštní – číst o prohlédnutí učedníků při lámání chleba a pak vstoupit do kostela právě ve chvíli lámání chleba? Nebo číst o zázraku na svatbě a pak skutečné svatebčany potkat? Vínem na svatbě Ježíšovo poslání začalo a vínem a chlebem skončilo. Naše cesta chlebem začala a svatbou s vínem skončila. Náhody? Možná. Kdo ví? Museli jsme se až pousmát, jaký smysl pro humor má Bůh… Prokličkovali jsme uličkami Frýdku a našli občerstvení v centru na náměstí, a protože byla ještě chvíle času, vystoupali jsme do věže kostela sv. Jana, kde jsme se potěšili vyhlídkou na celé město a okolí. V bazilice Navštívení Panny Marie začínal růženec v 16 hodin, spěchali jsme tedy navštívit Pannu Marii v jejím chrámu. Připojili jsme se k orlovskému sboru na kůru, následovala adorace a velká slavnostní mše s účastníky dvou děkanátu – karvinského a jičínského. Kostel byl plný těch, kteří přišli prosit za pokoj v rodinách a za nová kněžská a řeholní povolání v naší diecézi. Zpátky jsme s vděčností jeli s ostatními orlovskými poutníky autobusem. Padaly sice návrhy také na zpáteční pěší pouť, ale s velkým nadšením se nesetkaly… Ušli jsme asi 25 km, přesto jsme se necítili příliš vysílení. Chladnější počasí bylo příjemnější, než kdyby pražilo sluníčko. Šlo se tak mnohem líp. Bez ohledu na počasí ale, v každém ročním období, je dobré sbírat kredity či body v podobě Božího požehnání a nacházet tak svou duchovní cestu, ke které nás volá Pán. Tak co říkáte, vydáte se příště na pěší pouť s námi??

Marta Kuhajdová

2013-05-08 – Pouť na sv. Hostýn a do Kroměříže

2013-04-06 – Svatba Marty a Zbyňka Kuhajdových