Tříkrálová sbírka

2016

 

Celkově byla vykoledována pro Charitu Bohumín v roce 2016 historicky nejvyšší částka 332 382 Kč. V Orlové se vykoledovala částka 35 086 Kč.

Prostředky sbírky budou použity podle předem schválených záměrů na rekonstrukci stávajícího výtahu na výtah evakuační pro klienty Charitního domu pokojného stáří sv. Františka.

Výtěžek Tříkrálové sbírky je jako každý rok značnou posilou pro nezbytné vícezdrojové spolufinancování Charity ČR u všech služeb. Část sbírky opět směřuje na humanitární projekty v zahraničí.

Výnos sbírky je každoročně ovlivněn tím, že pravidelní koledníci jsou charitě stále nakloněni a ve svých koledovacích oblastech je již lidé znají a důvěřují jim. Moc jim i vám, kteří jste letos opět přispěli, děkuje paní Zdeňka Kniezková Brňáková, ředitelka Charity Bohumín.

 

2015

 

tks3b2

V Orlové jsme vykoledovali 35 903 Kč
Výtěžek sbírky celé bohumínské charity byl 320 504 Kč
tj. historicky nejvyšší částka pro Charitu Bohumín.

Všem dárcům děkujeme!

100_7817

Prostředky letošní sbírky budou použity podle předem schválených záměrů na zastřešení vstupních prostor budovy Noclehárny sv. Martina tak, aby bylo možno v rámci terapeutických aktivit s uživateli využívat i venkovní prostor noclehárny. Dále prostředky z letošní sbírky budou využity  na provoz Denního centra pro osoby bez přístřeší a jeho výmalbu. Zbývající část výtěžku sbírky bude využita na částečnou úhradu vybudování rehabilitačních povrchů a pomůcek pro uživatele v relaxační zóně u Charitního domu pokojného stáří sv. Františka.

Výtěžek Tříkrálové sbírky je pro ČKCH jako každý rok značnou posilou pro nezbytné vícezdrojové spolufinancování u všech služeb. Část sbírky bude opět směřovat na humanitární projekty v zahraničí, realizované Charitou ČR.

Bližší informace o výsledcích sbírky najdete na stránkách Tříkrálové sbírky, nebo na stránkách České katolické charity Bohumín.

Z naší farnosti se zúčastnily tři skupinky koledníků. Koledovali jsme v okolí Věžáků, v centru města kolem úřadu, na V. etapě, zvonili u rodinných domů i u bytů, zpívali i na píšťalku hráli – zážitků máme opravdu hodně. Je nám líto, že jsme nemohli i vám na dveře napsat požehnání: K + M + B + 2015, ale na celé město je nás opravdu málo.

Přidejte se příště k nám.

Velmi děkujeme bratrům evangelíkům i studentům místních středních škol, kteří se k aktivitě České katolické charity každoročně dobrovolně přidávají.

 

100_7811

A jaké to bylo?

“Nejdříve jsem se toho bála, ale nakonec jsem byla velmi mile překvapená, lidé byli vstřícní a štědří. Hlavně se mi líbilo, jak reagovaly malé děti na naše zpívání. Myslím, že se jim to líbilo a vše dopadlo výborně.”

Milada L.

IMG_9077

Letos jsem se poprvé rozhodla obléknout si tříkrálovskou košili a obětovat pár hodin národní charitativní sbírce na Tři Krále. Ačkoliv jsem se poptávala známých, kteří již mají zkušenosti s obcházením sousedských příbytků, stejně jsem nevěděla, co nás vlastně čeká. Ale nepřipouštěla jsem si nervozitu, spoléhala jsem na Boží vedení. Naše skupinka, Veronika, Miládka a já, se celkem logicky rozhodla pro okolí našeho bydliště na páté etapě. Ještě mě uklidňovalo, že Veronika má dlouholeté zkušenosti, určitě ví, kam jít a má upřímné nadšení pro věc. Sešly jsme se u ní, v předsíni jsme si navlékly dlouhatánské košile, opásaly šátkem, abychom se nepřerazily a na čepice narovnaly papírové koruny. Ani jsem raději nepřemýšlela nad tím, jak vypadáme. Ještěže mudrcové byli tři, co bychom si počaly, kdyby k Ježíškovi došli jen dva, nebo jeden, to bych se opravdu bála. Jak to Bůh pěkně ustrojil i pro příležitosti v dalších tisíciletích… Veronika má v předsíni svěcenou vodu, tedy jsme se požehnaly a v duchu jsem následující hodiny svěřila do rukou Pánu.

První na řadě byl věžák, ve kterém bydlela Veronika. Rozdělily jsme si úkoly – protože jsem měla průkazku, vzala jsem si pokladničku na krk a svěcenou křídu do ruky, Miládka dostala pytlík s cukrem a kalendářky a Veronika obálku s kadidlem. Budeme zpívat? Tak jo, asi jen první dvě sloky. A budeme zvonit, nebo klepat? Klepání nám přišlo vlídnější k obyvatelům bytů. Jakmile se otevřely dveře, už jsme spustily „My tří králóvé jdéme k vám, štěstí zdraví, vinšůůjem vám“. Vykoukla hlava nejprve s nevlídným obličejem, ale naše hlasové trio vykouzlilo při „štěstí zdraví“ na tvářích sousedů úsměv. Pokračovaly jsme „Štěstí zdraví dlouhá létá, my jsme k vám příšli zdááleka“. Druhá sloka už byla asi moc, protože lidé stáli ve dveřích již poněkud netrpělivě. Ale úsměv zůstal a než jsem s velkým potěšením napsala na futra dveří známé zkratky s novým letopočtem a popřála Boží ochranu obyvatelům tohoto bytu, vrátili se a do pokladničky byla vsunuta částka. Pán Bůh zaplať, děkujeme! Miládka rychle nabídla kalendář a cukr, trochu strkanice, aby sousedé nezavřeli brzo dveře, ale ještě se Veronika stačila přitočit s kadidlem a vysvětlením co to je a jak se to používá, aby to opravdu pěkně v bytě zavonělo. Vzájemné poděkování a přání štěstí a zdraví v novém roce. Tak to je pěkné, to se mi líbí. Další patro, stejná situace, jen tu druhou sloku jsme přidaly, až když někdo otevřel později. Bylo nedělní odpoledne, lidé nebyli všichni doma, ale kdo byl, otevřel, usmíval se a přispěl. Jistě, byli i ti, co hned mlčky zavřeli dveře, ale neříkali nic, žádné nadávky. Prošli jsme pár vchodů a pokladnička na krku pomalu těžkla. Venku byl sníh a bylo nám veselo.

O týden později nám z nebe padal déšť. Neprš, žadonila jsem s deštníkem nad korunou. To už není tak kouzelné, žádný sníh a v ruce deštník. Ale v domě naštěstí neprší. Tam, kde nikoho neznáme, zvoníme na nejvyšší zvonek. „Dobrý den, tříkrálová sbírka, pustíte nás prosím dovnitř?“, chvíli se nic neděje, ale pak dotyčný dostane odvahu a bzučí. Lidé jsou stejní, milí, příjemní i ti, co jen mlčky zavřou dveře. Miládka si tentokrát vzala na krk pokladničku, abych mohla lépe psát navrchu. „Vidíš, jak Tě Pán Bůh vyslyšel? Už neprší“ řekla mi Miládka. Opravdu přestalo pršet, další milé potěšení.

Venku jsme potkali rodinku s dětmi. Napadlo mě, že bychom se jich zeptali, jestli nechtějí přispět na tříkrálovou sbírku, ale takhle na ulici to asi není vhodné. Děti na nás koukaly, co jsme zač a najednou slyšíme, jak jejich maminka na nás volá, jestli nám můžou přispět! No ano, jistěže můžete! A zpívali jsme i na ulici, to byla krása! Překvapené děti si nás i ve dveřích zadumaně prohlížely. „Co vy vlastně jste?“ zeptal se nás malý klučina. „My jsme Tři Králové, Kašpar, Melichar a Baltazar“ , víc jsme vysvětlit nestihly, protože přišla maminka a mluvila na nás. Jinde stál taky hošík a upřeně nás pozoroval, tak jsem mu řekla to samé a tajemně dodala „šli jsme za hvězdou a našli jsme Ježíška v Betlémě“. Moc ho to neuspokojilo, protože byl vyjevený ještě víc. Bůh ví, co si myslel… Sobotní dopoledne uběhlo jak voda, nemůžem jít ke všem. Ani Miládka nepočítala s tím, kolik času taková sbírka zabere. Doma v troubě se jí pomalu peklo kuře na sobotní oběd. Už spěchala domů. Naposled jsme se zastavily u rodiny Veroniky, kteří nás mile pohostili. Nedalo se odmítnout, viděly jsme, že Veronika si tu dělá odpočívkovou zastávku každý rok. Poseděli jsme, povykládali, ulevili tělu a po obejití dalšího vchodu už jsme spěchaly ke svým rodinám. Jsem ráda, že jsem se letos zapojila do sbírky. Díky Bohu je ještě dost lidí se srdcem na dlani. Pán Bůh zaplať!

Jana

IMG_9082

 

2014

 

Ve dnech 1. 1. – 14. 1. 2014 pořádala Česká katolická charita další ročník Tříkrálové sbírky, jejíž výtěžek slouží převážně k podpoře místních, charitních aktivit. Koledníky jsme mohli potkat i v našich ulicích, přispět bylo možno do pokladničky v našem kostele Orlové – Městě nebo v kapli v Orlové – Lutyni v době bohoslužeb, anebo formou dárcovské DMS KOLEDA na číslo 87 777.

Letos už byly skupinky tři: p. F. Fábry s Míšou a Natálkou, p. Pastrňáková s Janou, Henrietou a Anetou a p. J. Olšarová, p. V. Kullová a p. Liščáková. Celá Charita Bohumín vypravila 76 koledujících skupinek.

Tři králové

Jak se nám letos koledovalo?

Koledování bylo dobré, ale bolí mě moc nohy. Někdo se k nám choval mile, dali nám dokonce i 600 Kč. Někdo třeba peníze neměl, tak nic nedal. Jedna paní honila kočku, a když ji chytla, řekla nám jen “Na shledanou” a zavřela dveře.

Jeden pán otevřel a pěkně pozdravil: “Dobrý den!”
“Můžeme vám napsat K + M + B + 2014?”
“Samozřejmě!”
“A kde vám to můžeme napsat? Na dveře?”
“Neee, ne, ne! Na dveře ne! Tam, pod zvonek na chodbě.”

Aneta

Většinou se k nám lidé chovali hezky. A např. malí Rómové nám z okna házeli peníze. Nejvíc se nám ale líbil nádherný dům – takový malý zámek. Mysleli jsme, že nás tam nikdo nepustí, ale po zazvonění zavrzala brána a pak se najednou celá otevřela. Pán domu nás pozval dál. Zazpívali jsme mu, napsali nápis nad dveře a všichni jsme dostali bohatou výslužku.

Koledování se nám líbilo moc, až na to, že ke konci nás už strašně bolely nohy. Nejraději bychom zůstali spát na sídlišti na zastávce… Zítra jdeme zase!

Henrieta

No a jaký byl výtěžek letošní sbírky?

Dárci v Orlové přispěli částkou 34 947 Kč, což byla nejvyšší vykoledovaná částka od roku 2008, kdy si o sbírce v Orlové vede bohumínská charita záznamy.

Celkový výtěžek této charity, 289 159 Kč, svědčí o velké míře ochoty pomáhat.

Prostředky budou použity na instalaci nové telefonní ústředny v Charitním domě pokojného stáří sv. Františka ve Starém Bohumíně, jelikož ta předešlá, po patnácti letech, dosloužila. Dále na rekonstrukci koupelny pro uživatele v Noclehárně sv. Martina a také na provoz Denního centra pro osoby bez přístřeší. Stejně jako v minulých letech charita podpoří „adoptivní“ děti na Ukrajině a Občanskou poradnu, poskytující bezplatné služby.

 

2013

 

Z naší farnosti vyrazily dvě skupinky koledníků v neděli 6.1. do ulic města roznášet Boží požehnání a dary do domovů všech dobrovolných dárců. Vrátily se s výtěžkem vyšším než loni – pro bohumínskou charitu jsme vykoledovali celkem 24 666 Kč.

Děkujeme všem štědrým dárcům!

 Koledníci

Výtěžek celé bohumínské sbírky činí 272 167 Kč.

Pětašedesát procent z této částky bylo použito pro pořízení anténního systému digitálních rozvodů pro příjem digitálního signálu TV – částka 22 tisíc Kč, 9 tisíc Kč na podporu oblastí postižených loňskými povodněmi , 40 678 Kč na pokrytí části provozních nákladů Denního centra, 22 tisíc na zakoupení uzamykatelných skříněk pro uživatele Noclehárny sv. Martina, 8 tisíc Kč na zakoupení laviček do zahrady objektu Noclehárny sv. Martina pro uživatele a 39 tisíc Kč na nákup a pokládku linolea do kulturní místnosti, kuchyňky a na schodiště budovy Noclehárny sv. Martina.

Zbývajících 35 procent bylo použito Sdružením CHČR na humanitární pomoc v zahraničí, pilotní projekty v ČR, rezervní fond a režie sbírky.